Svátek má: Hynek

Komentáře

Jiří Weigl

Výkonný ředitel Institutu Václava Klause

Na šikmé ploše

Čtvrt miliónu lidí na letenské demonstraci je impozantní číslo a nepochybně silná zpráva o situaci v české politice. Otázkou však je, jaký je skutečný obsah této zprávy.

U většiny komentářů, které se jí zabývají, je přání otcem myšlenky, a tak jásají nad probuzením občanského sektoru a jeho aktivity a nadšeně konstruují paralely s Listopadem 1989. Ignorují však zcela rozdílnou situaci tehdy a nyní.

V roce 1989 existoval ve společnosti jednoznačný konsensus o neudržitelnosti totalitního režimu a sdílela jej i velká většina tehdejších členů KSČ. Masové demonstrace na Letné tuto jednotu manifestovaly. Dnes v české společnosti žádná taková jednota neexistuje. Naopak, společnost je rozdělena hlubokým a rozšiřujícím se názorovým příkopem na dvě přibližně stejné poloviny obdobně, jako je tomu dnes v USA a většině zemí Západní Evropy. Ta konzervativní, spíše starší a spíše venkovská, je u nás o málo silnější a ve volbách i volebních průzkumech v posledních letech pravidelně poráží menší polovinu mladších voličů z větších měst ochotnou přebírat levicovou pokrokářkou ideologii, která je k nám masivně tlačena ze Západu. Tyto poloviny se sobě stále více vzdalují a přestávají se poslouchat a respektovat. Pro jednu polovinu je stále nesnesitelnější způsob, jakým své funkce vykonávají premiér a prezident, kteří disponují silnými mandáty z voleb a podle celostátních průzkumů zaujímají přední místa na žebříčcích popularity politiků, pro druhou, tu pořád ještě větší část občanů je stále nepřijatelnější hysterie pokrokářů a jejich snaha vnucovat své fantasmagorie celé společnosti neustálými zákazy a omezeními.

Nadšení nad údajnou aktivizací občanské společnosti proto není na místě. Nezapomínejme, že se nacházíme měsíc po evropských volbách, které opět s velkou převahou vyhrálo hnutí ANO premiéra Babiše. Skutečnost, že pokrokářská strana se byla nucena uchýlit k organizování masových demonstrací a přestala spoléhat na parlamentní opozici či budoucí volby, není dobrou zprávou. Pokud v politicky rozdělené zemi po volbách jeden tábor začíná rezignovat na standardní politické mechanismy a utíká se k pouličním demonstracím a mimoparlamentnímu nátlaku, je to varující vývoj pro budoucnost naší země. Současně jsou dnešní demonstrace vysvědčením tragické neschopnosti pro současnou parlamentní opozici, která nejen že není schopna v parlamentu nic prosadit, ale přestává voliče vůbec zajímat. Zorganizovat pod jejich hlavičkou podobný protest by bylo beznadějné. Organizátoři demonstrací a jejich nová autorita, kredit a možné politické ambice budou pro současné opoziční strany velkou konkurencí.




Ze všech těchto důvodů se masové demonstrace příznivců jednoho tábora nemohou stát katarzí politické krize, jako tomu bylo v roce 1989. Babišovi a Zemanovi voliči necítí potřebu demonstrovat, ale kampaň proti nim je odpuzuje a sjednocuje. Nahrává tomu i dobrá ekonomická situace naší země a relativní spokojenost lidí. Proto požadavky letenských demonstrantů zůstanou nepochybně oslyšeny.  U některých v to musíme alespoň doufat. Například volání na demonstraci po neomezené moci prokurátorů jako hlavní garanci demokracie patří ke skutečným perlám absurdity a bizarnosti tohoto začínajícího horkého léta.

Obávám se však, že podzim bude daleko horší. Bohužel se ocitáme na šikmé ploše politického napětí a nestability.


Jiří Weigl, dne 24. června 2019

Už by to stačilo

Už by to stačilo

Jiří Weigl 

20. prosince 2022
Náčelník ukrajinského generálního štábu i prezident Zelenskyj oznámili, že v nejbližších týdnech hrozí velká ruská ofenzíva, jejímž cílem je dobytí Kyjeva a možná i celé Ukrajiny.

Racionální očekávání

Racionální očekávání

Jiří Weigl 

6. října 2022
V souvislosti s vysokým schodkem letošního státního rozpočtu a vládním návrhem deficitu na příští rok těsně pod 300 mld. Kč se v médiích pustili různí experti do kritické polemiky s vládou.

I v letním horku je třeba racionálně myslet

I v letním horku je třeba racionálně myslet

Jiří Weigl 

23. srpna 2022
Panika kolem stoupajících cen energií plní stránky českých novin.

Quod licet lovi, non licet bovi

Quod licet lovi, non licet bovi

Jiří Weigl 

17. května 2022
Média v uplynulých dnech informovala o studii WHO, která dokumentuje tragické srovnání výsledků proticovidové politiky u nás a ve srovnatelně velkém Švédsku,...

Nebezpečné návraty

Nebezpečné návraty

Jiří Weigl 

4. dubna 2022
V médiích se široce diskutuje o tom, že ruská agrese proti Ukrajině probudila mezi Čechy v možná až nečekané míře dobré kolektivní vlastnosti – solidaritu, ochotu pomáhat, soucit s trpícími, štědrost a možná i odhodlání více táhnout za jeden provaz....

Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři

Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři

Jiří Weigl 

16. října 2020
Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři – tak jako v posledních týdnech téměř každý den na nás z médií křičí další děsivé číslo údajně potvrzující nezadržitelnou explozi covidové pandemie.

Souhlasíte s tvrzením premiéra Fialy, že jsme ve válce?

Ano
transparent.gif transparent.gif
33%
Ne
transparent.gif transparent.gif
67%