Svátek má: René

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Po volbách v Rakousku a Německu

Volby do obecního (městského) zastupitelstva v Rakouském Štýrském Hradci a do Spolkového sněmu SRN, které se konaly týž den 26. září, nabízejí českým voličům....

....především levicově orientovaným, ještě nerozhodnutým a samotné KSČM mnoho k zamyšlení, přestože jejich obsah a význam nejsou v geopolitickém kontextu srovnatelné.

Všeobecně v kontextu voleb, problematiky a omezení způsobených Covid-19 v Rakousku, která osobně znám, mohu potvrdit, že pro odevzdání hlasu platilo mít: masku FFP2, vlastní psací materiál (kuličkové pero, barevnou tužku nebo podobný psací instrument), oficiální průkaz totožnosti s fotografií - pas, občanský průkaz, zbrojní průkaz, invalidní pas a podobné.

Komunální volby v Rakouském Štýrském Hradci

V neděli 26. září 2021 bylo zvoleno 48 členů městské rady ve Štýrském Hradci. Ve volbách měli právo volit osoby, které mají občanství členského státu Evropské unie a měli hlavní bydliště ve Štýrském Hradci ke dni 16. července 2021 a které dosáhli věku 16 let nejpozději do 26. září 2021. Rakušané registrovaní v registru voličů s hlavním bydlištěm v zahraničí (Rakušané v zahraničí) nemají právo volit v komunálních volbách. Žádost o hlasovací kartu / korespondenční hlasování online bylo možné podat do 22.09.2021, respektive o hlasovací kartu bylo možné osobně požádat na radnici a v servisních místech do 24.09.2021, 12 hodin. V neděli se voleb nového zastupitelstva mohlo účastnit 223 512 občanů, z toho 114 622 žen a 108 890 mužů. Ti si mohli vybrat z kandidátů 14 politických stran. Politické strany uvádím níže při citování konečného výsledku voleb. Důležitou skutečností se mi jeví snížená volební účast. Ta klesla z 57,39 na 54 %. To znamená, že téměř každý druhý oprávněný volič zůstal doma.

Komunistická strana Rakouska (KPÖ) předstihla Rakouskou lidovou stranu (ÖVP).

Komunální volby ve Štýrském Hradci přinesly překvapení. To spočívá v tom, že první místo obsadila KPÖ s náskokem před ÖVP. Tato politická strana, která je jednou z dvou největších politických stran Rakouska a je vnímána jako křesťansko-sociální strana zaměřená zejména na konzervativní voliče, spoluvytvářela od roku 1945 14 z 26 vlád Rakouska, ztratila 11,88 % a získala celkem 25,91 % voličů. KPÖ získala celkem 28,84 %, tj. o 8,5 % více, než v posledních volbách. S výsledkem voleb končí 18 leté funkční období starosty Štýrského Hradce a člena ÖVP Siegfrieda Nagla (1963). Jeho nástupcem bude s pravděpodobností hraničící s jistotou členka komunistické strany Rakouska od roku 1983 paní Elke Kahr (1961). Protože její biografie a konání jsou podle mne zajímavé, uvedu několik veřejně dostupných faktů.

Elke Kahr byla adoptována ve třech letech, vyrostla v dělnické čtvrti a po základní a střední škole navštěvovala obchodní školu. Po té navštěvovala večerní obchodní akademii. Ukončila ji v roce 1984 maturitou. Od roku 2005 je městskou radní a od června 2016 do dubna 2017 zastávala funkci místostarostky Štýrského Hradce. Vzhledem k tomu, že strana s největším mandátem v obecní radě má právo nominovat nově zvoleného starostu je Elke Kahr, žijící od roku 1988 společně s bývalým předsedou strany KPÖ Franzem Stephanem Partederem (1947), vychovávající jednoho syna a věnující cca dvě třetiny svého měsíčního čistého platu na charitu, (celkem to dělá cca 900 000 euro), je již dnes považována za nového starostu města.



Za zmínku stojí, že KPÖ ve městě slaví atypické volební úspěchy od 90. let a v současné době zastupuje druhou největší frakci městské rady. Nabízí se otázka: Jak je to možné v dnešní době, a je něco podobného možné v ČR a jinde v EU? Následující krátké odpovědi nepředstavují výsledek analýzy, ale postřehy z poměrně dlouholetého pozorování dění u sousedů.
  1. Levicové strany sociální demokracie a Zelených jsou v mnoha zemích západní Evropy zavedenými aktéry. Rakousko je zde zvláštním případem, ale Štýrský Hradec je v souladu se západoevropským trendem. Zatímco štýrská KPÖ byla v roce 1983 prakticky politickou nulou (1,8 % hlasů), strana od té doby dosáhla na cca 20% dvakrát (2003 a 2012).
  2. KPÖ Graz se odchyluje od očekávání radikálních levicových stran. Zástupci této stranické rodiny obvykle oslovují významnou část voličů pouze tehdy, jsou-li historicky zakotveni ve svém politickém systému. KPÖ ve Štýrsku nejenom přežila až do roku 1970 ve štýrském státním parlamentu, ale poté dosáhla místních úspěchů. Například v Eisenerzu KPÖ získala za Karla Fluche v roce 1990 (!) přes 20 procent hlasů.
  3. Politologický výzkum indikuje, že zelení a pravicoví extremističtí konkurenti minimalizují šance na úspěch levicových alternativ. Levicové strany západní Evropy s nejvíce hlasy se obvykle již nepopisují jako komunisté. KPÖ Graz je zde pozoruhodnou výjimkou.
  4. Vzestup KPÖ ve Štýrském Hradci je způsoben především dvěma faktory. První: strana se zaměřila na dlouhodobé zpracovávání otázek týkajících se místní politiky, zejména v oblasti bydlení. Druhý faktor: KPÖ politici využili příznivé institucionální reality místního politického systému: neexistenci bariérové doložky, zásada poměrného zastoupení a možnost přímé demokracie zespodu.
  5. KPÖ se od 90. let angažuje v bytové politice. Například její nabídka tísňového volání nájemců, financování právních sporů mezi nájemníky a pronajímateli a zvýšená snaha o mediální publicitu s cílem odsoudit stížnosti v bytovém sektoru jsou aktuální i dnes a nejenom v Rakousku, ale i ČR, SRN a jinde.
  6. Politický tlak prostřednictvím přímé demokracie umožnil KPÖ Graz ponechat si bytové záležitosti. Přitom se strana mohla spolehnout na vyvíjení politického tlaku prostřednictvím přímých demokratických nástrojů, včetně referenda. K jeho vyhlášení stačí 10 000 podpisů.
  7. Proto mohla KPÖ Graz zorganizovat referendum např. proti privatizaci obecního bydlení.  
  8. Dalším aspektem politiky KPÖ bylo Ernst Kalteneggerovo (1949) zřeknutí se části jeho platu jako městský radní a poslanec zemského parlamentu. Pro informaci uvádím, že od roku 1998 daroval Kaltenegger více než polovinu svého příjmu jako politik na sociální účely a jednou ročně pořádal Den otevřených účtů. Tuto praxi později přijala jeho nástupkyně, Elke Kahr a štýrští poslanci KP. S vybranou částkou strana podporuje lidi s finančními problémy.
Závěr

Dlouhodobá stabilita u volebních lístků, rostoucí počet mladých aktivistů a loňské zvolení Elke Kahr místostarostou naznačují, že KPÖ bude i nadále hrát významnou roli ve druhém největším městě Rakouska. Konečné výsledky voleb indikují, že v městské radě bude 15 poslanců KPÖ (+ 5), 13 poslanců ÖVP (-6), devět Zelených (+ 4), pět členů Strany svobody (-3), čtyři za SPÖ (-1) a dva radní za NEOS (+1). Pro městský senát to znamená tři radní KPÖ, dva ÖVP, jeden FPÖ a jeden Zelení. Stejně jako v roce 2017 odchází SPÖ s prázdnýma rukama.

KPÖ: 28,84 % (+8,5 %), ÖVP: 25,91 % (-11,88 %), GRÜNE: 17,32 % (+6,81 %), FPÖ: 10,61 % (-5,25 %), SPÖ: 9,53 % (-0,52 %), NEOS: 5,42 % (+1,48 %), BASIS: 0,86 %, PIRAT: 0,39 %, ERDE: 0,36 %, HC: 0,25 %, GRAZ: 0,19 %, FBP: 0,14 %, WIR: 0,09 %, DÖP: 0,09 %


Volby do Německého spolkového sněmu (Bundestagu)

Volby byly poměrně vzrušující, ale čas po nich bude s pravděpodobností hraničící s jistotou ještě zajímavější. Sestavení vlády bude komplikované, zdlouhavé a v některých ohledech i výbušné. Kandidáti Baerbock, Laschet a Scholz během volební kampaně nepronesli žádné strhující projevy. Přitom měli možnost kriticky hodnotit funkční období kancléřky Merkel. Ta například během jejího působení musela jednat se čtyřmi americkými prezidenty. Prezidenti Putin a Erdogan byli v úřadu před ní a budou po ní i nadále. Otázka: Kdo bude v SRN vládnout?

Nebudu spekulovat. Ke dnešnímu dni se mi jeví ale, že nejreálněji vypadá semafor: červeno-žluto-zelená koalice sociálních demokratů, liberálů a Zelených za předpokladu, že nová vláda bude muset mít jasný plán a jasnou identitu. To požaduje spolupředseda Zelených Robert Habeck. Najít tzv. červeno-zelený průsečík by neměl být problém, ale přimíchat do toho žlutou lásku ke svobodě a rozpočtové úspory hodnotím jako komplexní výzvu. Proto jsou připraveni jednat i o Jamajce, tj. koalici CDU/CSU, Zelených a FDP. Ta dává smysl matematicky, ale ne z hlediska vzkazu od voličů. Proto EU a nás jednotlivé občany čeká zajímavý politický podzim, který začal v SRN, který bude mít své pokračování i v ČR a studená, nejenom politická zima.

Podzim bude obohacen o barvu zpolitizovaného Covid-19. Jedna z posledních zpráv odhaluje žádost o grant na genetické modifikace koronavirů v roce 2018, těsně před pandemií. Nemám problém přiznat, že patřím k těm, kteří hodnotí tento vědecký záměr jako šablonu pro experimenty, které mohly vést k vytvoření Sars-CoV-2. Podobně nemám problém si představit následky, dojde-li v zákazu vstupu do USA očkovaným občanům jinou než SZO (WHO) registrovanou vakcínou. Mám na mysli následky pro německé a americké obchodníky se zájmy v RF, nedojde-li k rychlému vyřízení žádosti RF o registraci vakcíny Sputnik V a dalších.

Aby těch barev nebylo málo, připomínám, že všichni tři kandidáti na úřad kancléře mají zásadně odlišný psychologický profil a životní zkušenosti a nikdo z nich nezná Rusko, bez kterého EU spadne do zapomenutí, tak dobře jako Merkelová. Ta zanechává po sobě zrcadlové bludiště. V něm se objevují mj. mnohé a důležité otázky. Uvedu pouze tři z mnoha se nabízejících: 1) Jestliže migranti tvoří pouze 2 % dvě německé populace, jak je možné že, jsou podezřelí ze13 % všech násilných trestných činů? 2) Proč vláda Merkelové zneužila pandemii koronaviru k praktickému vymazání přirozených základních lidských práv ze všedního života občanů a zaměňuje je i dnes tzv. výhodami z očkování? 3) Co loví nebo čí zájmy chrání vojenské lodě SRN daleko za hranicemi EU, jak dál bude působit a přežívat NATO?

Jan Campbell